Zálohy na pojistné na důchodové pojištění
OSVČ, která vykonávala samostatnou výdělečnou činnost v roce 2011, byla povinna platit zálohy na pojistné a tuto činnost vykonává nadále i v roce 2012 a nedojde u ní k žádné změně jako např. k ukončení a znovuzahájení činnosti, ke změně činnosti z hlavní na vedlejší a naopak, platí zálohy na pojistné na důchodové pojištění v roce 2012 do dne podání Přehledu za rok 2011 ve stejné výši jako v roce 2011.
Základní informace o zálohách
Záloha na pojistné za kalendářní měsíc je splatná od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Zálohy na pojistné se platí na jednotlivé celé kalendářní měsíce.
OSVČ je povinna platit zálohy na pojistné za kalendářní měsíc, v němž byl nebo měl být podán Přehled o příjmech a výdajích (Přehled) za předchozí kalendářní rok ve výši stanovené z měsíčního vyměřovacího základu, který byl vyčíslen z daňového základu dle podaného Přehledu nebo z minimálního vyměřovacímu základu stanoveného pro kalendářní rok, ve kterém se Přehled podává. Tyto zálohy pak platí až do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán Přehled v dalším kalendářním roce, pokud již tyto zálohy nebyly zaplaceny.
Na základě žádosti OSVČ příslušná OSSZ poměrně sníží měsíční vyměřovací základ pro placení záloh na dobu nejdéle do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž byl nebo měl být podán Přehled o příjmech a výdajích, pokud příjem po odpočtu výdajů ze samostatné výdělečné činnosti (SVČ) připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v období od 1. 1. kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž byla podána žádost o snížení, nejméně však za dobu tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích, je nejméně o jednu třetinu nižší než takový příjem (daňový základ) připadající v předcházejícím kalendářním roce v průměru na jeden měsíc výkonu SVČ.
S účinností od 1. 1. 2012 si, v souladu s ustanovením § 14a odst. 1 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, lze výši zálohy na pojistné, zaplacené v období splatnosti zálohy na pojistné, dodatečně navýšit. Uvedené znamená, že do 20. dne následujícího kalendářního měsíce lze další platbou zálohy na pojistné dodatečně navýšit měsíční vyměřovací základ zálohy na pojistné, která již byla uhrazena do výše minimální stanovené výše.
Příklad č. 1:
OSVČ má za leden 2012 povinnost hradit zálohu na pojistné v minimální výši 1807 Kč. Dne 1. 2. 2012 bude na účet příslušné OSSZ připsána částka 1807 Kč a dne 20. 2. 2012 bude připsána další částka 1807 Kč. Obě platby budou považovány za zálohu na pojistné na DP na měsíc leden 2012, jelikož lze výši zálohy na pojistné na DP zaplacenou v období splatnosti zálohy v tomto období dodatečně navýšit.
Příklad č. 2:
OSVČ má za leden 2012 povinnost hradit zálohu na pojistné v minimální výši 1807 Kč. Dne 1. 2. 2012 bude na účet příslušné OSSZ připsána částka 1807 Kč a dne 21. 2. 2012 bude připsána další částka 1807 Kč. Platba ze dne 1. 2. 2012 bude zálohou na pojistné na DP na měsíc leden 2012 a platba z 21. 2. 2012 bude zálohou na pojistné na DP na měsíc únor 2012, neboť byla zaslána po splatnosti zálohy na měsíc leden.
OSVČ může platit v kalendářním roce zálohy na pojistné na delší než měsíční období, avšak vždy jen do budoucna a nejdéle do konce kalendářního roku. Platbu záloh na pojistné na delší než měsíční období je OSVČ povinna předem oznámit příslušné správě sociálního zabezpečení. Výši zaplacených záloh na pojistné nelze měnit. Zálohy na pojistné zaplacené do budoucna lze vrátit jen v případě ukončení samostatné výdělečné činnosti, a to za kalendářní měsíce následující po měsíci v němž došlo k ukončení této činnosti.
OSVČ, která vykonávala SVČ v roce 2011, byla povinna platit zálohy na pojistné a tuto činnost vykonává nadále i v roce 2012 a nedojde u ní k žádné změně jako například k ukončení a znovuzahájení činnosti, ke změně činnosti z hlavní na vedlejší a naopak, platí zálohy na pojistné na důchodové pojištění v roce 2012 do kalendářního měsíce, předcházejícího měsíci, kdy byl/měl být podán Přehled za rok 2011 ve výši dle průměrného měsíčního daňového základu roku 2010. V případě, že OSVČ platila v roce 2011 zálohy na pojistné v minimální výši, tzn. v případě výkonu hlavní činnosti ve výši 1 807 Kč, v případě výkonu vedlejší činnosti ve výši 723 Kč, platí zálohy na pojistné v této výši až do kalendářního měsíce předcházejícího měsíci podání přehledu za rok 2011.
Pokud OSVČ v roce 2011 vykonávala vedlejší činnost, vykonává ji i nadále v roce 2012 a zároveň je účastna od ledna 2012 nemocenského pojištění, je od 1. 1. 2012 považována za OSVČ vykonávající hlavní činnost a je povinna platit zálohy na pojistné počínaje lednem 2012 ve výši minimálně 1 836 Kč. Od měsíce, ve kterém OSVČ podala Přehled za rok 2011 je povinna platit zálohy na pojistné OSVČ, která:
- vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost,
- vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a přihlásí se k účasti na důchodovém pojištění na rok 2012
- vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a její dosažený daňový základ (příjem) ze samostatné výdělečné činnosti za rok 2011 založil účast na důchodovém pojištění ze zákona (dosáhl rozhodné částky).
Tato povinnost trvá do kalendářního měsíce, předcházejícího měsíci, v němž byl nebo měl být podán Přehled za rok 2012.
Zálohy a vedlejší samostatná výdělečná činnost
OSVČ, která vykonává vedlejší činnost, je povinna platit zálohy na pojistné v případě, že její daňový základ za předchozí kalendářní rok dosáhl výše zakládající povinnou účast na důchodovém pojištění. Povinnost platit zálohy na pojistné takové OSVČ vzniká za kalendářní měsíc, ve kterém byl (měl být) podán Přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, ve kterém dosáhla daňového základu ve výši zakládající povinnou účast na důchodovém pojištění, a za kalendářní měsíce následující po tomto měsíci. Povinnost platit zálohy na pojistné v takovém případě trvá naposledy za kalendářní měsíc, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl (měl být) podán Přehled za následující kalendářní rok.
Povinnost platit zálohy na pojistné vzniká OSVČ vykonávající vedlejší činnost také podáním přihlášky k účasti na důchodovém pojištění, a to za kalendářní měsíc, ve kterém se OSVČ k účasti přihlásila a za kalendářní měsíce následující, a to až do měsíce předcházejícího měsíci, v němž byl (měl být) podán Přehled za kalendářní rok, na který se OSVČ přihlásila k účasti na pojištění.
Pokud chce být OSVČ pro účely placení záloh na pojistné považována za OSVČ vykonávající vedlejší činnost, je nutné, aby příslušné OSSZ oznámila a doložila, že nastal některý z důvodů pro výkon vedlejší činnosti a tato skutečnost se bude zohledňovat od kalendářního měsíce, v němž trvala po celý kalendářní měsíc, byla-li samostatná výdělečná činnost vykonávána po celý tento měsíc. Pokud nebyla samostatná výdělečná činnost vykonávána po celý měsíc, trvaly-li tyto skutečnosti současně po tu část kalendářního měsíce, po kterou byla vykonávána samostatná výdělečná činnost. Oznámení důvodu pro výkon vedlejší činnosti musí mít písemnou formu. Toto oznámení může za OSVČ učinit zmocněnec, je-li z plné moci zřejmé oprávnění k tomuto úkonu (např. na základě generální plné moci, nebo plné moci ke všem úkonům souvisejících s výkonem samostatné výdělečné činnosti atp.).
S účinností od 1. 1. 2009 oznámení důvodů pro výkon vedlejší činnosti i pro účely placení záloh na pojistné je třeba učinit nejpozději na přehledu za příslušný kalendářní rok a doložit do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byl podán přehled za tento kalendářní rok, ve kterém OSVČ chce, aby její činnost byla považována za vedlejší. Při dodržení této lhůty bude důvod pro výkon vedlejší činnosti zpětně respektován pro tento kalendářní rok. Doložení důvodu pro výkon vedlejší činnosti nebude vyžadováno má-li ČSSZ údaj o tomto důvodu ve své evidenci. S účinností od 1. 1. 2011 se činnost OSVČ, která je účastna nemocenského pojištění, považuje vždy za hlavní samostatnou výdělečnou činnost, přestože mohou trvat důvody pro výkon vedlejší činnosti.
OSVČ, která vykonává vedlejší činnost a stane se plátcem daně paušální částkou v průběhu kalendářního roku, zaniká povinnost platit zálohy na pojistné, jestliže rozdíl mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji za takový rok nezakládá účast na důchodovém pojištění a OSVČ nepodá přihlášku k účasti na důchodovém pojištění. Povinnost platit zálohy na pojistné zaniká od kalendářního měsíce v němž byl protokol o platbě daně z příjmů paušální částkou finančním úřadem předán OSVČ. K oznámení OSVČ o platbě daně paušální částkou se pro účely placení záloh na pojistné přihlíží, pokud bylo učiněno nejpozději na přehledu o příjmech a výdajích za příslušný kalendářní rok a doloženo nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl tento přehled podán.
Zálohy na pojistné
Minimální výše zálohy na pojistné se v roce 2012 stanoví z vyměřovacího základu, který činí 50 % průměrného daňového základu dosaženého v předchozím kalendářním roce. V případě, že takto stanovený měsíční vyměřovací základ přesáhne v roce 2012 částku ve výši 1/12 maximálního vyměřovacího základu ve výši 100 548 Kč, činí tuto částku. Záloha na pojistné činí 29,2 % měsíčního vyměřovacího základu, tzn., že maximální záloha na pojistné činí 29 361 Kč
Nejnižší záloha na pojistné na důchodové pojištění OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost v roce 2012 činí 1 836 Kč.
Nejnižší záloha na pojistné na důchodové pojištění OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost v roce 2012 činí 735 Kč.
OSVČ není povinna platit zálohy na pojistné za kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc měla nárok na výplatu nemocenského nebo PPM z nemocenského pojištění OSVČ. Kalendářním měsícem se v tomto případě rozumí i jeho část, po kterou OSVČ vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval celý kalendářní měsíc. Za období nároku na výplatu nemocenského se přitom považuje též období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény), za které se nemocenské OSVČ nevyplácí.
OSVČ, která dosáhla maximálního vyměřovacího základu ze zaměstnání a tuto skutečnost OSSZ oznámí a doloží, není povinna od tohoto měsíce platit zálohy na pojistné, a to až do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, který následuje po kalendářním roce, v němž OSVČ tohoto maximálního vyměřovacího základu dosáhla.
Pojistné na nemocenské pojištění
Vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na nemocenské pojištění je měsíční základ, jehož výši si určuje OSVČ sama. Měsíční základ, který si OSVČ stanovila a odvedla z něho pojistné na nemocenské pojištění, nelze dodatečně měnit, přičemž stanovením měsíčního základu se rozumí zaplacení pojistného na nemocenské pojištění z měsíčního základu.
Tento měsíční základ však nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění. Rozhodná částka pro účast na pojištění zaměstnanců v roce 2012 činí částku 2 500 Kč (ust. § 6 odst. 5 zákona o nemocenském pojištění). Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro pojistné na nemocenské pojištění pro rok 2012 činí částku 5 000 Kč.
V roce 2012 se zvyšuje minimální výše pojistného na NP.
Pro rok 2012 činí procentní sazba pro pojistné na nemocenské pojištění OSVČ 2,3 % z vyměřovacího základu a minimální pojistné činí 115 Kč.
S účinností od 1. 1. 2011 nemůže měsíční základ určený platbou nemocenského pojištění činit více, než měsíční vyměřovací základ pro zálohu na pojistné na důchodové pojištění v tomto kalendářním měsíci. Platba na nemocenské pojištění s platbou zálohy na důchodové pojištění je provázána, přestože jsou obě platby od sebe odděleny. Limitní hranice pro nemocenské pojištění je stanovena dle uhrazené zálohy na důchodové pojištění. OSVČ si může určit vyšší měsíční základ pro nemocenské pojištění jen pokud současně uhradí ze stejného měsíčního vyměřovacího základu i zálohu na pojistné na důchodové pojištění. (pokud této možnosti OSVČ využije, nevznikne při podání Přehledu za daný kalendářní rok přeplatek na pojistném).
Měsíční základ v případě, že OSVČ není povinna platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle § 15a odst. 7 zákona č. 589/1991 Sb., v platném znění, nemůže být vyšší než 1/12 maximálního vyměřovacího základu.
Pojistné na nemocenské pojištění OSVČ je stanoveno z měsíčního základu procentní sazbou. Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
OSVČ, která je účastna nemocenského pojištění, je povinna platit pojistné na nemocenské pojištění na jednotlivé celé kalendářní měsíce, s výjimkou těch kalendářních měsíců, ve kterých měla po celý měsíc nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství jako OSVČ, za období nároku na výplatu nemocenské se přitom považuje též období prvních 21 kalendářních dnů, za které se nemocenské OSVČ nevyplácí. Za kalendářní měsíc, v němž OSVČ vznikla účast na nemocenském pojištění, se pojistné na nemocenské pojištění platí vždy.
Pojistné na nemocenské pojištění za kalendářní měsíc je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. OSVČ může po projednání s OSSZ platit pojistné na delší než měsíční období, avšak vždy jen do budoucna a nejdéle do konce kalendářního roku.
S účinností od 1. 1. 2012 si, v souladu s ustanovením § 14c odst. 3 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, lze výši pojistného, zaplaceného v období splatnosti, dodatečně navýšit. Uvedené znamená, že do 20. dne následujícího kalendářního měsíce lze další platbou pojistného dodatečně navýšit měsíční základ, který již byl uhrazen v minimální stanovené výši. Pojistné, které bylo zaplaceno do budoucna nelze dodatečně navýšit.
Jestliže pojistné na nemocenské pojištění bylo zaplaceno po uplynutí lhůty stanovené pro splatnost pojistného nebo zaplaceno v nižší částce, než mělo být zaplaceno, jedná se o přeplatek na pojistném na nemocenské pojištění po zániku účasti na nemocenském pojištění, pokud nejsou jiné splatné závazky vůči OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno. Příslušná správa sociálního zabezpečení je povinna při vrácení tohoto přeplatku, popřípadě části tohoto přeplatku, nebo při použití tohoto přeplatku k úhradě splatného závazku vůči příslušné správě sociálního zabezpečení, písemně oznámit OSVČ den a důvod zániku její účasti na nemocenském pojištění, a to do osmého dne druhého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž účast zanikla. Zjištěný přeplatek je příslušná správa sociálního zabezpečení povinna vrátit do jednoho měsíce ode dne zjištění přeplatku.
Aktualizováno: 20. 1. 2012