Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti – zaměstnanec
Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti – zaměstnanec
Základní informace k životní situaci
Zaměstnanec, který je z titulu pracovního vztahu účasten pojištění, je poplatníkem pojistného, které činí 6,5 % z vyměřovacího základu.
Toto pojistné se skládá pouze z pojistného na důchodové pojištění; pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti zaměstnanec neplatí.
Pojistné zaměstnanci z příjmu sráží zaměstnavatel a odvádí na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, Pražské správy sociálního zabezpečení nebo Městské správy sociálního zabezpečení Brno (dále též "OSSZ/ PSSZ/ MSSZ").
Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.)
Zaměstnanec, statutární zástupce zaměstnavatele.
Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace
Zaměstnanec, jako poplatník pojistného, nemá ve vztahu k placení pojistného žádné povinnosti, tyto povinnosti za něho plní zaměstnavatel - srazí mu ze mzdy (odměny) pojistné, které odvede.
Vyměřovací základ zaměstnance pro odvod pojistného je zároveň i vyměřovacím základem, ze kterého se stanoví dávky nemocenského a důchodového pojištění.
Případné neplacení pojistného ze strany zaměstnavatele nejde k újmě konkrétního zaměstnance, není tím dotčena jeho účast na pojištění a případné poskytování dávky nemocenského a důchodového pojištění.
Jakým způsobem můžete zahájit řešení životní situace
Mzdový list zaměstnance, který je povinen zaměstnavatel vést; doklad o výplatě mzdy a srážkách ze mzdy.
Na které instituci životní situaci řešit
Místně příslušná okresní správa sociálního zabezpečení, Pražská správa sociálního zabezpečení a její územní pracoviště, Městská správa sociálního zabezpečení Brno a její územní pracoviště.
Kde, s kým a kdy životní situaci řešit
Kontakty na OSSZ/ PSSZ/ MSSZ.
Jaké doklady je nutné mít s sebou
Pracovní smlouva, doklad o výplatě mzdy a srážkách ze mzdy, případně jiné doklady osvědčující účast na pojištění a dosažených příjmech.
Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici
Bez použití formuláře.
Jaké jsou poplatky a jak je lze uhradit
Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny.
Jaké jsou lhůty pro vyřízení
Jedná se o povinnosti zaměstnavatelů, proto nejsou lhůty k vyřízení stanoveny.
Kteří jsou další účastníci (dotčení) řešení životní situace
Zaměstnavatelé.
Podle kterého právního předpisu se postupuje
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
Jaké jsou související předpisy
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují
Opravné prostředky nejsou stanoveny.
Jaké sankce mohou být uplatněny v případě nedodržení povinností
Sankciovány jsou pouze porušení povinnosti zaměstnavatelů vůči OSSZ/ PSSZ/ MSSZ.
Nejčastější dotazy
Jsem nemocensky pojištěn z dohody o pracovní činnosti?
Dohoda o pracovní činnosti je vztahem zakládajícím účast na nemocenském pojištění, pokud je sjednána na dobu delší než 14 kalendářních dnů a sjednaná částka započitatelného příjmu dosahuje částky rozhodného příjmu, kterou je v roce 2012 částka 2 500 Kč - viz ust. § 6 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZNP"). Zaměstnanci jsou účastni pojištění též, jestliže jejich zaměstnání nemělo trvat a ani netrvalo déle než 14 kalendářních dnů, pokud zaměstnanec vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více těchto zaměstnání a úhrn započitatelných příjmů z těchto zaměstnání dosáhl v kalendářním měsíci aspoň částku rozhodného příjmu; zaměstnanci jsou účastni pojištění nejvýše po dobu trvání takových zaměstnání v tomto kalendářním měsíci.
Je-li u dohody o pracovní činnosti sjednaná částka započitatelného příjmu nižší než rozhodný příjem, tj. 2 500 Kč, anebo příjem nebyl sjednán vůbec, je zaměstnanec pojištěn jen v těch měsících, v nichž dosáhl započitatelného příjmu alespoň 2 500 Kč (§ 7 ZNP).
V měsíci, kdy nedosáhl částky příjmu ve výši alespoň 2 500 Kč, není účasten nemocenského pojištění, neodvádí se z jeho příjmu pojistné na sociální zabezpečení a vznikne-li v tomto měsíci zaměstnanci dočasná pracovní neschopnost, nemá při této pracovní neschopnosti nárok na nemocenské.
Jak je to s nemocenským pojištěním u dohody o provedení práce?
Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou účastni pojištění, jestliže splňují podmínku uvedenou v § 6 odst. 1 písm. a) ZNP a byl jim zúčtován započitatelný příjem v částce vyšší než 10 000 Kč, přičemž není rozhodující zda dohoda o provedení práce byla či nebyla sjednána na dobu delší než 14 kalendářních dnů. Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou účastni pojištění jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání této dohody, do nichž jim byl zúčtován započitatelný příjem z dohody o provedení práce v částce vyšší než 10 000 Kč. Zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce je účasten pojištění též, jestliže vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více dohod o provedení práce a úhrn započitatelných příjmů z těchto dohod dosáhl v kalendářním měsíci aspoň částku vyšší než 10 000 Kč; zaměstnanec je účasten pojištění nejvýše po dobu trvání takových zaměstnání v tomto kalendářním měsíci..
Účastní se nemocenského pojištění společníci a jednatelé s. r. o.?
Společníci a jednatelé s. r. o jsou od 1.1.2012 účastni nemocenského pojištění; je-li však společník s. r. o. současně jednatelem téže společnosti, je pojištěn z těchto činností jen jednou.
Účastní se nemocenského pojištění členové představenstva akciové společnosti?
Členové představenstva a. s. nejsou jsou účastni nemocenského pojištění stejně jako jiní členové kolektivních orgánů právnické osoby, jsou-li za činnost v těchto orgánech odměňováni a pokud se jejich příjem za činnost v těchto orgánech považuje za příjem ze závislé činnosti nebo funkční požitky podle zákona o daních z příjmů.
Jsou pojištěni z titulu výkonu své funkce členové výboru společenství vlastníků bytových jednotek v domě? Odvádí se z jejich odměn pojistné?
Členové výboru společenství vlastníků jednotek v domě jsou členové kolektivního orgánu právnické osoby a pokud jsou za činnost v tomto orgánu odměňováni a tento příjem se považuje za příjem ze závislé činnosti nebo funkční požitky podle zákona o daních z příjmů, jsou účastni nemocenského pojištění..
Kdy vzniká nemocenské pojištění zaměstnance?
Nemocenské pojištění vzniká dnem vstupu zaměstnance do zaměstnání, které splňuje podmínky pro založení účasti na pojištění (§ 10 ZNP).
Pro vznik pojištění nestačí pouze sjednání pracovního poměru, neboť pojištění vzniká až faktickým vstupem do zaměstnání. Za faktický vstup do zaměstnání se přitom považuje u zaměstnanců v pracovním poměru i den před vstupem do zaměstnání, za který přísluší náhrada mzdy nebo platu nebo za který se mzda nebo plat nekrátí.
Kdy zaniká nemocenské pojištění zaměstnance?
Nemocenské pojištění zaměstnance zaniká dnem skončení zaměstnání, přesněji - skončením takového zaměstnání, které účast na pojištění založilo podle ZNP.
Informace o popisovaném postupu (o řešení životní situace) je možné získat také z jiných zdrojů a v jiné formě
Související životní situace a návody, jak je řešit
Popis je zpracován podle právního stavu ke dni
----------------------------------------------------------------------------------------------------
http://www.cssz.cz/cz/informace/zivotni-situace/obcan/osetrovani-nemocneho-clena-rodiny-pece-o-dite-ve-veku-do-10-let.htm
Informace > Životní situace > Občan > Ošetřování nemocného člena rodiny, péče o dítě ve věku do 10 let
Základní informace k životní situaci
Ošetřování nemocného člena rodiny a péče o dítě mladší 10 let, z důvodů taxativně vyjmenovaných v § 39 zákona o nemocenském pojištění, je důležitou osobní překážkou v práci (§ 191 zákoníku práce), kdy zaměstnanci při splnění stanovených podmínek náleží z nemocenského pojištění ošetřovné.
Tato dávka náleží zaměstnanci (muži i ženě), který nemůže pracovat, poněvadž musí:
- ošetřovat nemocné dítě mladší než 10 let,
- pečovat o dítě mladší než 10 let z důvodu, že:
- dětské výchovné zařízení nebo škola byly uzavřeny z nařízení příslušného orgánu,
- dítě nemůže být pro nařízenou karanténu v péči dětského výchovného zařízení nebo docházet do školy,
- osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat,
- ošetřovat jiného nemocného člena rodiny, jestliže jeho zdravotní stav vyžaduje nezbytně ošetřování jinou osobou.
Ošetřovné se poskytuje od prvního dne potřeby ošetřování (péče) po dobu 9 kalendářních dnů.
Zaměstnanci, který má v trvalé péči alespoň jedno dítě ve věku do skončení povinné školní docházky a je jinak osamělý (tj. svobodný, rozvedený, ovdovělý, nežije-li s druhem nebo registrovaným partnerem), se ošetřovné poskytuje od prvního dne potřeby ošetřování (péče) po dobu 16 kalendářních dnů.
Ošetřovné se stanoví stejným způsobem jako nemocenské, včetně výše dávky 60 % denního vyměřovacího základu.
V témž případě ošetřování náleží podpora jen jednou a jen jednomu oprávněnému nebo postupně dvěma oprávněným, jestliže se v témže případě ošetřování (péče) vystřídají. Vystřídání je možné jen jednou.
Nárok na výplatu ošetřovného nemá zaměstnanec v době prvních 21 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.
Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.)
Zaměstnanec, který nárok na dávku uplatňuje, popř. jiná osoba na základě plné moci zaměstnance.
V závažných případech může orgán nemocenského pojištění ustanovit tzv. „zvláštního příjemce dávky“.
Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace
Pro nárok na dávku musí být splněny následující podmínky:
- trvání účasti na nemocenském pojištění (tj. zaměstnání) v době vzniku potřeby ošetřování (péče) člena rodiny; ošetřovné z ochranné lhůty ze zaniklého nemocenského pojištění nenáleží,
- žití ve společné domácnosti s ošetřovaným; tato podmínka se nevyžaduje při ošetřování (péči) dítěte ve věku do 10 let rodičem,
- ztráta započitatelného příjmu ze zaměstnání, ze kterého je ošetřovné poskytováno (dávka nenáleží za období, za které náleží zaměstnanci započitatelný příjem),
- uplatnění nároku na dávku předepsaným tiskopisem, který vystavuje příslušný ošetřující lékař, popř. dětské výchovné zařízení, do kterého dítě chodí.
Tato dávka nenáleží příslušníkům (tj. Policie ČR, Celní správa, Vězeňská služba, vojáci z povolání); domáckým zaměstnancům; zaměstnancům činným na základě dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce; dobrovolným pracovníkům pečovatelské služby; odsouzeným ve výkonu trestu odnětí svobody zařazeným do práce; žákům a studentům ze zaměstnání, které spadá výlučně do období prázdnin; zaměstnancům vykonávajícím zaměstnání malého rozsahu; zahraničním zaměstnancům; osobám samostatně výdělečně činným.
Zaměstnanci nevzniká nárok na ošetřovné z důvodu ošetřování dítěte nebo péče o ně, jestliže jiná fyzická osoba má z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nebo na rodičovský příspěvek. To neplatí, pokud tato jiná osoba onemocněla, utrpěla úraz, byla přijata do ústavní nebo lázeňské péče.
Ošetřovné se poživateli starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně poskytuje nejdéle do dne, jímž končí zaměstnání.
Jakým způsobem můžete zahájit řešení životní situace
- Nárok na dávku uplatněte tiskopisem "Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče)", který vystaví při onemocnění člena rodiny nebo osoby, která jinak o dítě pečuje, jeho (její) ošetřující lékař.
- Pro výplatu ošetřovného za určité období je třeba na tiskopisu "Potvrzení o trvání potřeby ošetřování (péče)" osvědčit trvání potřeby ošetřování; tiskopis potvrdí ošetřující lékař.
- V průběhu ošetřování (péče) je možné se jednou vystřídat, k tomu je nutné vyplnit tiskopis "Žádost o ošetřovné osoby, která převzala ošetřování (péči)".
Tiskopis si můžete stáhnout z této stránky nebo si jej vyzvednout na OSSZ/PSSZ/MSSZ.
- V případě nařízení karantény je příslušným lékařem, případně hygienikem, vystaven tiskopis "Potvrzení o nařízení karantény".
- Prostřednictvím tiskopisu "Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény" lékař nebo hygienik osvědčuje skutečnost trvání karantény; na základě toho se pak vyplácí nemocenské za určité období.
- Při uzavření dětského výchovného zařízení, do něhož dítě chodí, vystaví toto zařízení nebo orgán, který o uzavření rozhodl, tiskopis "Žádost o ošetřovné při péči o dítě do 10 let z důvodu uzavření výchovného zařízení (školy)".
Kde, s kým a kdy životní situaci řešit
Se zaměstnavatelem, popř. s OSSZ/PSSZ/MSSZ, s Ministerstvem práce a sociálních věcí.
Nárok se uplatňuje u zaměstnavatele.
V případě sporu o dávku se obraťte na příslušnou OSSZ/PSSZ/MSSZ.
Místní příslušnost OSSZ/PSSZ/MSSZ se řídí sídlem vašeho zaměstnavatele nebo sídlem mzdové účtárny.
http://www.cssz.cz/cz/kontakty/
Jaké doklady je nutné mít s sebou
Při uplatnění nároku na dávku předložte příslušné tiskopisy, k jednání na OSSZ/PSSZ/MSSZ je vhodné vzít s sebou i pracovní smlouvu.
Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici
- Tiskopis "Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče)" vystavuje ošetřující lékař.
- Tiskopis "Potvrzení o trvání potřeby ošetřování (péče)", osvědčující trvání potřeby ošetřování, vystavuje ošetřující lékař.
- Tiskopis "Žádost o ošetřovné osoby, která převzala ošetřování (péči)" je k dispozici na OSSZ/PSSZ/MSSZ nebo si jej lze stáhnout z této stránky.
- Tiskopis "Potvrzení o nařízení karantény" vystavuje příslušný lékař, případně hygienik.
- Tiskopis "Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény", osvědčující trvání karantény, vystavuje příslušný lékař, hygienik.
- Tiskopis "Žádost o ošetřovné při péči o dítě do 10 let z důvodu uzavření výchovného zařízení (školy)" vystavuje toto zařízení nebo orgán, který o uzavření rozhodl.
Jaké jsou lhůty pro vyřízení
Zákon o nemocenském pojištění nestanoví lhůtu k uplatnění nároku na dávku.
Podle zákona č. 187/2006 Sb., § 46, se nárok na dávku promlčuje, nebyl-li uplatněn do 3 let ode dne, za který náleží. Byl-li nárok uplatněn, promlčuje se do 3 let ode dne přiznání dávky.
Kteří jsou další účastníci (dotčení) řešení životní situace
Dalšími účastníky jsou:
- zaměstnavatel, u kterého je nárok na dávku uplatněn,
- ošetřující lékař,
- OSSZ/PSSZ/MSSZ.
Jaké další činnosti jsou po žadateli požadovány
Podle ustanovení zákona č. 187/2006 Sb., § 103, uplatňovat nárok na dávku stanoveným způsobem, podávat vysvětlení, předkládat doklady, na kterých závisí rozhodování, hlásit včas všechny skutečnosti rozhodné pro vznik, zánik, trvání nebo změnu nároku na dávku.
Podle kterého právního předpisu se postupuje
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Jaké jsou související předpisy
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují
Ve sporných případech o dávce rozhoduje OSSZ/PSSZ/MSSZ. Proti jejímu rozhodnutí lze podat do 15 dnů od jeho doručení odvolání k OSSZ/PSSZ/MSSZ, která rozhodnutí vydala.
O odvolání rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení.
Jaké sankce mohou být uplatněny v případě nedodržení povinností
Podle zákona č. 187/2006 Sb., § 52 a 124, je možno odejmout dávku přiznanou na podkladě omylu, snížit nebo zastavit její výplatu.
Zaměstnanec, který zavinil, že mu byla dávka vyplacena neprávem, je povinen přeplatek vrátit.
Další informace
Související životní situace a návody, jak je řešit
Popis je zpracován podle právního stavu ke dni
---------------------------------------------------------------------------------------------------------
http://www.cssz.cz/cz/informace/zivotni-situace/obcan/penezita-pomoc-v-materstvi.htm
Informace > Životní situace > Občan > Peněžitá pomoc v mateřství
Základní informace k životní situaci
V souvislosti s těhotenstvím, mateřstvím a péčí o novorozené dítě náleží z nemocenského pojištění peněžitá pomoc v mateřství.
Peněžitá pomoc v mateřství (PPM) je dávkou nahrazující příjem a náleží při splnění stanovených podmínek pojištěnci, tzn. zaměstnancům a osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ). Pojištěncem se rozumí fyzická osoba, která je účastna pojištění, tzn. žena i muž.
PPM se poskytuje ženě, která porodila dítě, po dobu 28 týdnů mateřské dovolené, a to od počátku 8. až 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Ženě, která porodila dvě nebo více dětí, se poskytuje nejdéle po dobu 37 týdnů. Narodí-li se dítě mrtvé, nebo odmítne-li žena o dítě pečovat, poskytuje se PPM po dobu 14 týdnů.
Poskytování PPM ženě, která dítě porodila, nemůže být kratší než 14 týdnů a nemůže skončit před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu.
Pojištěnci, který převzal do trvalé péče nahrazující rodičovskou péči dítě na základě rozhodnutí příslušného orgánu nebo dítě, jehož matka zemřela, se tato dávka poskytuje po dobu 22 týdnů ode dne převzetí dítěte, jde-li o pojištěnce, který převzal do péče dvě nebo více dětí, po dobu 31 týdnů, ne však déle než do dosažení 7 let věku dítěte a 31 týdnů.
PPM se poskytuje i pojištěnci, který je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, a převzal péči o dítě z důvodu, že matka dítěte nemůže nebo nesmí o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění, pro které byla uznána dočasně práce neschopnou, a nemá nárok na výplatu PPM. A také pokud pojištěnec, který je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, uzavřel s matkou dítěte písemnou dohodu, že bude pečovat o dítě, se poskytuje dávka po dobu 22 týdnů ode dne převzetí dítěte. Jde-li o pojištěnce, který převzal do péče dvě nebo více dětí, po dobu 31 týdnů, ne však déle než do 1 roku věku dítěte. Dohoda však může být uzavřena nejdříve od počátku sedmého týdne po porodu a musí trvat aspoň 7 kalendářních dní po sobě jdoucích.
PPM se poskytuje za kalendářní dny a její výše je 70 % denního vyměřovacího základu.
Výše denního vyměřovacího základu se zjišťuje z rozhodného období stanoveného ke dni nástupu na mateřskou dovolenou, popř. ke dni převzetí dítěte do trvalé péče. Pokud byla žena před porodem převedena na jinou práci z důvodu těhotenství, zjistí se denní vyměřovací základ z rozhodného období ke dni převedení, pokud je to výhodnější.
Pro určení denního vyměřovacího základu se do částky první redukční hranice (838 Kč) počítá 100 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice (1 257 Kč) se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice (2 514 Kč) se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.
Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.)
Osoba, která nárok na dávku uplatňuje, nebo osoba pověřená plnou mocí této osoby.
Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace
Peněžitá pomoc náleží:
Pojištěnci, jestliže:
- mu trvá účast na nemocenském pojištění v den nástupu na mateřskou dovolenou (převzetí dítěte do péče), nebo jestliže trvá ochranná lhůta z dřívějšího pojištění ke dni nástupu na PPM (počátek 8. až 6. týdne před předpokládaným dnem porodu) nebo ke dni převzetí dítěte; ochranná lhůta u žen, jejichž zaměstnání skončilo v době těhotenství, je delší a činí 180 dnů, pokud pojištění trvalo po tuto dobu, jinak tolik dnů, co trvalo pojištění; obecná ochranná lhůta činí 7 kalendářních dnů,
- splňuje podmínku tzv. čekací doby, tj. jestliže tato osoba byla v posledních 2 letech před nástupem na PPM účastna alespoň po dobu 270 dnů nemocenského pojištění; do doby 270 dnů se započítává také doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole nebo na konzervatoři považována za soustavnou přípravu na budoucí povolání pro účely důchodového pojištění, jestliže toto studium bylo úspěšně ukončeno; dále doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, pokud byl tento důchod odňat a po odnětí tohoto důchodu vznikla, popř. dále trvala pojištěná činnost a doba přerušení pojištění (neplacené pracovní volno, rodičovská dovolená),
- nemá nárok na výplatu PPM za dobu, po kterou vykonává v pojištěné činnosti práci, ze které mu dávka náleží.
Osobě samostatně výdělečně činné, jestliže:
- splňuje podmínky uvedené u pojištěnce pod 1. a 2. odrážkou, je účastna nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných alespoň po dobu 180 dnů v období 1 roku před porodem,
- má zaplaceno pojistné za dobu účasti na nemocenském pojištění, z něhož je nárok na peněžitou pomoc uplatněn, a to včetně kalendářního měsíce bezprostředně předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž začala pobírat peněžitou pomoc v mateřství; podmínka zaplacení pojistného je splněna, pokud OSVČ zaplatí pojistné do 3 měsíců ode dne vzniku nároku na dávku,
- nevykonává osobně samostatnou výdělečnou činnost po dobu pobírání peněžité pomoci v mateřství.
Jakým způsobem můžete zahájit řešení životní situace
Uplatněte nárok na dávku.
Těhotná žena (event. žena, která porodila) podá "Žádost o peněžitou pomoc v mateřství", kterou jí vydá a potvrdí ošetřující lékař, u něhož je v péči (zpravidla příslušný gynekolog).
Při převzetí dítěte do péče nahrazující rodičovskou péči uplatněte nárok podáním tiskopisu "Žádost o peněžitou pomoc v mateřství při převzetí dítěte do péče" a předložením dokladů, které tuto skutečnost potvrzují.
Pokud pojištěnec přebírá péči o dítě na základě písemné žádosti, je třeba v ní uvést den, od kterého bude pojištěnec o dítě pečovat, den porodu a úředně ověřený podpis matky dítěte, popř. ověřený orgánem nemocenského pojištění.
Kde, s kým a kdy životní situaci řešit
Žádost o dávku podává:
- zaměstnankyně u svého zaměstnavatele, popř. posledního zaměstnavatele, který ji předá příslušné okresní správě sociálního zabezpečení, Pražské správě sociálního zabezpečení nebo Městské správě sociálního zabezpečení Brno (OSSZ/PSSZ/MSSZ),
- osoba samostatně výdělečně činná u OSSZ/PSSZ/MSSZ příslušné podle místa trvalého pobytu.
Kontakty OSSZ/PSSZ/MSSZ
V případě sporu nebo případných pochybností se obraťte na OSSZ/PSSZ/MSSZ.
Jaké doklady je nutné mít s sebou
Tiskopis "Žádost o peněžitou pomoc v mateřství" vystavený a potvrzený příslušným lékařem.
Při převzetí dítěte tiskopis "Žádost o peněžitou pomoc v mateřství při převzetí dítěte do péče", ve kterém se uvedou údaje o dítěti a datum převzetí dítěte do trvalé péče (k žádosti se přiloží písemná dohoda, rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče, rodný list dítěte; při převzetí dítěte, jehož matka zemřela, se předloží k nahlédnutí úmrtní list matky).
Jestliže nárok na dávku uplatňuje pojištěnec z důvodu, že manželka nemůže pro vážné dlouhodobé onemocnění o dítě pečovat, musí předložit o této skutečnosti potvrzení a "Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti".
Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici
Tiskopis "Žádost o peněžitou pomoc v mateřství" vydává ošetřující lékař, příp. je k dispozici na OSSZ/PSSZ/MSSZ.
Tiskopis "Žádost o peněžitou pomoc v mateřství při převzetí dítěte do péče" vydává OSSZ/PSSZ/MSSZ nebo jej naleznete na této stránce.
Jaké jsou lhůty pro vyřízení
Zákon o nemocenském pojištění nestanoví lhůtu k uplatnění nároku na dávku.
Podle zákona č. 187/2006 Sb., § 46, zaniká nárok na výplatu dávky uplynutím 3 let ode dne, za který náleží.
Kteří jsou další účastníci (dotčení) řešení životní situace
Dalšími účastníky jsou:
- zaměstnavatel,
- ošetřující lékař,
- OSSZ/ PSSZ/ MSSZ.
Jaké další činnosti jsou po žadateli požadovány
Další požadované činnosti:
- uplatňovat nárok na dávku stanoveným způsobem,
- podávat vysvětlení,
- předkládat doklady, na kterých závisí rozhodování,
- hlásit včas všechny skutečnosti rozhodné pro vznik, zánik, trvání nebo změnu nároku na dávku.
Podle kterého právního předpisu se postupuje
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Jaké jsou související předpisy
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují
Ve sporu o nároku na dávku nebo její výši, o jejím snížení nebo odnětí, o zastavení její výplaty, rozhoduje OSSZ/PSSZ/MSSZ. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení. Odvolání se podává prostřednictvím OSSZ/PSSZ/MSSZ, která rozhodnutí vydala.
O odvolání rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení.
Jaké sankce mohou být uplatněny v případě nedodržení povinností
Podle zákona č. 187/2006 Sb., § 52, je možno odejmout dávku, snížit nebo zastavit její výplatu, pokud zanikl nárok na dávku nebo na její výplatu.
Zaměstnanec, který zavinil, že mu byla dávka vyplacena neprávem, je povinen přeplatek vrátit.
Další informace
Související životní situace a návody, jak je řešit
· Nemocenské - dočasná pracovní neschopnost zaměstnance; nařízení karantény (Nemocenské pojištění)
· Nemocenské pojištění - OSVČ (Nemocenské pojištění)
· Ošetřování nemocného člena rodiny, péče o dítě ve věku do 10 let (Nemocenské pojištění)
· Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (Nemocenské pojištění)
Popis je zpracován podle právního stavu ke dni
----------------------------------------------------------------------------------------------------------
http://www.cssz.cz/cz/informace/zivotni-situace/obcan/vyrovnavaci-prispevek-v-tehotenstvi-a-materstvi.htm
Informace > Životní situace > Občan > Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Základní informace k životní situaci
V případě převedení na jinou práci z důvodu těhotenství nebo mateřství se z nemocenského pojištění poskytuje vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (zákon č. 187/2006 Sb., § 42).
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (dále též "vyrovnávací příspěvek") náleží těhotné zaměstnankyni, která konala práci, jež je těhotným ženám zakázána nebo jež podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, a je proto v těhotenství dočasně převedena na jinou práci, při níž dosahuje bez svého zavinění nižšího započitatelného příjmu, než za dosavadní práci.
Za převedení na jinou práci se považuje též úprava pracovních podmínek, která spočívá např. ve snížení normovaného výkonu práce, zproštění výkonu některých pracovních činností zakázaných těhotným ženám nebo zproštění výkonu noční práce.
K poklesu započitatelného příjmu, který vznikl v důsledku kratší pracovní doby po převedení zaměstnankyně na jinou práci, se nepřihlíží.
Obdobně se toto ustanovení vztahuje na matky do konce 9. měsíce po porodu nebo v období, kdy kojí.
Vyrovnávací příspěvek se poskytuje za kalendářní dny, v nichž trvalo převedení zaměstnankyně na jinou práci s výjimkou dnů, po které trvala pracovní neschopnost, karanténa, ošetřování člena rodiny, omluvená či neomluvená nepřítomnost v práci.
Vyrovnávací příspěvek se stanoví jako rozdíl denního vyměřovacího základu zaměstnankyně zjištěného ke dni jejího převedení na jinou práci a průměru jejích započitatelných příjmů připadajícího na 1 kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení.
Denní vyměřovací základ se zjistí tak, že se vyměřovací základ (úhrn započitatelných příjmů) zjištěný z rozhodného období dělí počtem kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období. Částka denního vyměřovacího základu podléhá redukci v případě, že přesahuje určitou stanovenou hodnotu.
Redukce se provede tak, že částka do první redukční hranice se započte 100 % (838 Kč), z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice (1 257 Kč) se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice (2 514 Kč) se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.
Vyrovnávací příspěvek nenáleží zaměstnancům činným na základě dohody o pracovní činnosti,dohody o provedení práce, dobrovolným pracovníkům pečovatelské služby, občanům se změněnou pracovní schopností, osobám samostatně výdělečně činným či členkám kolektivních orgánů právnické osoby uvedených v § 5 písm. a) bodě 18 ZNP.
Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.)
Zaměstnankyně, která přiznání vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství uplatňuje.
Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace
1. Dočasné převedení zaměstnankyně na jinou práci, protože práce, kterou dosud konala:
- je těhotným ženám a matkám do konce 9. měsíce po porodu zakázána, v době kojení, nebo
- zakázána není, ale dle lékařského posudku výkon této práce ohrožuje její těhotenství a zdravotní stav.
2. Dosažení nižšího započitatelného příjmu z důvodu převedení na jinou práci, k němuž došlo bez zavinění zaměstnankyně.
Jakým způsobem můžete zahájit řešení životní situace
Podejte žádost o dávku u svého zaměstnavatele.
Kde, s kým a kdy životní situaci řešit
Obraťte se na:
- ošetřujícího lékaře,
- zaměstnavatele,
- OSSZ/PSSZ/MSSZ.
V případě sporu o dávku se obraťte na příslušnou OSSZ/PSSZ/MSSZ.
Místní příslušnost OSSZ/PSSZ/MSSZ je určena u zaměstnance sídlem mzdové účtárny zaměstnavatele.
Kontakty OSSZ/PSSZ/MSSZ
Jaké doklady je nutné mít s sebou
Při uplatnění nároku na dávku předložte tiskopis "Žádost o vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství", který vám vydá váš ošetřující lékař nebo gynekolog.
Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici
Tiskopis "Žádost o vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství" vydává a potvrzuje ošetřující lékař zaměstnankyně. Tiskopis „Potvrzení pro účely výplaty vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství“ je k dispozici na webu ČSSZ a vyplňuje jej zaměstnavatel.
Jaké jsou lhůty pro vyřízení
Zákon o nemocenském pojištění nestanoví lhůtu k uplatnění nároku na dávku.
Nárok na výplatu vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství za jednotlivé dny zaniká, nebyl-li uplatněn do 3 let ode dne, za který náleží.
Kteří jsou další účastníci (dotčení) řešení životní situace
Dalšími účastníky jsou:
- zaměstnavatel,
- ošetřující lékař,
- OSSZ/PSSZ/MSSZ.
Jaké další činnosti jsou po žadateli požadovány
Uplatňovat nárok na dávku stanoveným způsobem, podávat vysvětlení, předkládat doklady, na kterých závisí rozhodování, hlásit včas všechny skutečnosti rozhodné pro vznik, zánik, trvání nebo změnu nároku na dávku.
Podle kterého právního předpisu se postupuje
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Jaké jsou související předpisy
Vyhláška č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují
Ve sporných případech o dávce rozhoduje OSSZ/PSSZ/MSSZ. Proti jejímu rozhodnutí lze podat do 15 dnů od jeho doručení odvolání k OSSZ/PSSZ/MSSZ, která rozhodnutí vydala.
O odvolání rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení.
Jaké sankce mohou být uplatněny v případě nedodržení povinností
Podle zákona č. 187/2006 Sb., § 52, je možno odejmout dávku, snížit nebo zastavit její výplatu, pokud zanikl nárok na dávku nebo na její výplatu.
Zaměstnanec, který zavinil, že mu byla dávka vyplacena neprávem, je povinen přeplatek vrátit.
Další informace
Související životní situace a návody, jak je řešit
· Ošetřování nemocného člena rodiny, péče o dítě ve věku do 10 let
· Peněžitá pomoc v mateřství
Popis je zpracován podle právního stavu ke dni
1. 1. 2012