Stonalo se méně, ale delší dobu

Praha 8. 11. 2006

V prvních třech čtvrtletích letošního roku bylo o 13 % méně nemocných než ve stejném období 2005. Vyplývá to z evidence České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Zatímco letos ke 30. 9. ČSSZ evidovala celkem 2 141 570 ukončených pracovních neschopností (PN), vloni jich ke stejnému datu bylo 2 462 657. Lidí, kteří pobírali nemocenské, ubylo v celé České republice. Nejvíc v Praze – počet ukončených pracovních neschopností se v hlavním městě meziročně snížil o 39 307 na celkem 227 681 případů a také v Moravskoslezském kraji - 251 202 ukončených pracovních neschopností znamená meziroční pokles o 34 359 PN.

O tři procenta poklesl také celkový počet prostonaných dnů. Do konce letošního září lidé prostonali celkem 80 349 916 dnů, což je o 2 391 414 dnů méně než v loňském roce. Prostonaných dnů ubylo v celé republice s výjimkou Moravskoslezského kraje, kde naopak počet prostonaných dnů oproti loňsku vzrostl o 1 221 na 10 999 739. K největšímu meziročnímu poklesu v počtu prostonaných dnů přitom došlo v Praze, a to o 429 546 na 7 269 507 dnů a v Královéhradeckém kraji o 307 114 dnů na celkem 4 483 653.

Lidé však ke 30. 9. 2006 stonali déle než ve stejném období roku 2005. Průměrná doba trvání jedné pracovní neschopnosti ke 30. 9. 2006 byla 37,52 dne, loni se jednalo o 33,60 dne. Nejdéle jedna průměrná PN trvala v Moravskoslezském kraji, a to 43,79 dne a také v kraji Zlínském - 42,76 dne. Naopak nejkratší průměrnou PN zaznamenala Praha – 31,93 dne.

Průměrně déle ke 30. 9. 2006 stonaly ženy, a to 39,10 dne. U mužů jedna pracovní neschopnost trvala přibližně 36,05 dne. Nejdelší průměrnou dobu jedné PN vykázala skupina mužů ve věku 60 a více let (61,10 dne), u žen pak kategorie 50 – 59 let (50,94 dne). Naopak nejkratší dobu byla průměrně nemocná věková skupina do 20 let (ženy 19,55 dne a muži 15,67 dne).

Vliv na pracovní neschopnost mají mimo jiné sociálně ekonomické faktory, které ovlivňují pracovní neschopnost zejména ve vyšších věkových kategoriích. Roli rovněž sehrál fakt, že se v prvních třech čtvrtletích letošního roku České republice vyhnula chřipková epidemie. Mezi nejčastější důvody pracovní neschopnosti patřila ke 30. 9. 2006 onemocnění dýchací (43,34 procent) a pohybové soustavy (17,89 procent). Nejdéle pak stonali lidé s tuberkulózou (201,48 dne) a se zhoubnými novotvary (172,94 dne).

Vývoj pracovní neschopnosti v České republice ke 30. 9.

Kraj	Ukončené případy PN			Prostonané dny			Průměrná délka trvání 1 PN
	2005	2006	Rozdíl	2005	2006	Rozdíl	2005	2006	Rozdíl
Jihočeský	165 497	140 904	-24 593	5 377 601	5 203 464	-174 137	32,49	36,93	4,44
Jihomoravský	173 673	154 041	-19 632	6 264 620	6 216 224	-48 396	36,07	40,35	4,28
Karlovarský	73 929	63 637	-10 292	2 302 171	2 229 626	-72 545	31,14	35,04	3,9
Královéhradecký	145 701	123 109	-22 592	4790767	4 483 653	-307 114	32,88	36,42	3,54
Liberecký	117 597	102 104	-15 493	3 877 808	3 728 846	-148 962	32,98	36,52	3,54
Moravskoslezský	285 561	251 202	-34 359	10 998 518	10 999 739	1 221	38,52	43,79	5,27
Brno	96 204	85 156	-11 048	3 351 777	3 269 421	-82 356	34,84	38,39	3,55
Olomoucký	147 911	129 878	-18 033	5 362 569	5 326 210	-36 359	36,26	41,01	4,75
Pardubický	126 970	111 476	-15 494	4 205 003	4 052 531	-152 472	33,12	36,35	3,24
Plzeňský	153 660	133 401	-20 259	4 824 710	4 645 815	-178 895	31,4	34,83	3,43
Praha	266 988	227 681	-39 307	7 699 053	7 269 507	-429 546	28,84	31,93	3,09
Středočeský	262 393	229 303	-33 090	7 973 928	7 765 611	-208 317	30,39	33,87	3,48
Ústecký	173 298	153 048	-20 250	6 034 060	5 852 699	-181 361	34,82	38,24	3,42
Vysočina	129 397	109 933	-19 464	4 103 627	3 889 471	-214 156	31,71	35,38	3,67
Zlínský	143 878	126 697	-17 181	5 575 118	5 417 099	-158 019	38,75	42,76	4,01
Celkem ČR	2 462 657	2 141 570	-321 087	82 741 330	80 349 916	-2 391 414	33,6	37,52	3,92