Důchodová reforma 2011
Malá důchodová reforma v otázkách a odpovědích
1) Kde najdu kalkulačku umožňující informativní výpočet výše důchodu v parametrech malé důchodové reformy?
Kalkulačka je k dispozici na webových stránkách MPSV: http://www.mpsv.cz/cs/2435. Zde je možno získat informativní výpočet důchodu podle dosavadní i nově připravované právní úpravy.
2) Co potřebuji k tomu, aby bylo možné provést informativní výpočet důchodu?
Ke zjištění informace, jaké doby pojištění má ČSSZ ve své evidenci a jaké vyměřovací základy a vyloučené doby jim odpovídají, je možno požádat ČSSZ o vyhotovení informativního osobního listu důchodového pojištění (ust. § 40a zákona č. 582/1991 Sb.). Žádost je nutno podat písemně na adresu ČSSZ (Křížová 25, 225 08 Praha 5) s uvedením rodného čísla žadatele; ČSSZ zašle IOLDP žadateli nejpozději do 90 dnů od podání žádosti. Údaje z IOLDP se dosadí do kalkulačky pro výpočet důchodu (viz výše otázka č. 1).
3) Je informativní výpočet důchodu pro ČSSZ závazný?
Není. Předběžný výpočet provedený v rámci důchodové kalkulačky je nutno vnímat jako orientační a tedy velmi přibližný. Konečná částka vypočtená ČSSZ v návaznosti na podanou žádost o důchod může být odlišná od částky vypočtené na důchodové kalkulačce MPSV.
4) Od kterého data je reforma účinná?
Od data, ke kterému Ústavní soud zrušil ust. § 15 zákona o důchodovém pojištění, a ke kterému nabývá účinnosti zákon č. 220/2011 Sb., tj. od 30. 9. 2011.
5) Je možno dosáhnout výpočtu dle nové úpravy, i když nárok na důchod vznikl ještě za staré úpravy?
Rozhodujícím kriteriem, podle něhož se určí, která pravidla výpočtu výše důchodu se použijí, je datum přiznání důchodu. Požádá-li pojištěnec, jemuž vznikl nárok na důchod před 30. 9. 2011, o přiznání důchodu k tomuto datu, případně k datu pozdějšímu, bude výše jeho důchodu stanovena podle právní úpravy účinné od 30. 9. 2011, a to i v případě, že pro pojištěnce nebude tento způsob výpočtu příznivý. V každém takovém případě je vhodné uvážit volbu data přiznání důchodu, a případně pozdějšího data přiznání výplaty důchodu, rozhodl-li se pojištěnec pracovat po vzniku nároku na důchod bez jeho pobírání.
6) Kterých příjmových kategorií se změny od 30. 9. 2011 vůbec nedotknou?
Změny ve způsobu výpočtu důchodu se vůbec nedotknou osob, jejichž osobní vyměřovací základ zjištěný v rámci rozhodného období (v roce 2011 jsou rozhodným obdobím roky 1986 až 2010) nepřekročí 44 % průměrné mzdy. V období od 30. 9. 2011 do 31. 12. 2011 se jedná o osoby, jejichž osobní vyměřovací základ nepřekračuje částku 10 886 Kč.
7) Kterých příjmových kategorií se změny od 30. 9. 2011 dotknou pozitivně?
Pozitivně začne nová právní úprava ovlivňovat důchodové nároky osob, jejichž osobní vyměřovací základ v rámci rozhodného období překračuje částku cca 34 000 Kč; tato částka platí pro období od 30. 9. 2011 do 31. 12. 2011 (pro další období zatím nelze hraniční částku přesně určit s ohledem na neznalost průměrné mzdy platné pro další roky). Obecně pro příští roky lze odvodit, že příznivější výši důchodu mohou ve vztahu k nové právní úpravě očekávat osoby, jejichž osobní vyměřovací základ překračuje alespoň cca o 10 000 Kč průměrnou mzdu.
8) Kterých příjmových kategorií se změny od 30. 9. 2011 dotknou negativně?
Negativně se změny dotknou osob, jejichž osobní vyměřovací základ je vyšší než 44 % průměrné mzdy a nižší než výše zmíněných (pro období přiznání důchodu od 30. 9. 2011 do 31. 12. 2011) cca 34 000 Kč. Opět obecně lze konstatovat, že mírně nižší důchody budou přiznávány osobám, jejichž osobní vyměřovací základ nebude cca o 10 000 Kč vyšší než průměrná mzda. Důležité je zmínit, že snížení výše důchodů této příjmové kategorie osob se v období roku 2011 bude pohybovat v rozmezí od 1 Kč do max. cca 170 Kč.
9) Dotkne se reforma i důchodů již přiznaných (případně přiznaných, ale nevyplácených)?
Na důchody již vyplácené, případně i nevyplácené, ale již vyměřené s datem přiznání do 29. 9. 2011 se nová právní úprava nevztahuje. Rovněž neovlivní důchodové nároky osob, které v budoucnu požádají v souladu s ustanovením § 55 zákona o důchodovém pojištění o zpětné přiznání důchodu do období před 30. 9. 2011, a to i v případě, že přiznání výplaty důchodu budou požadovat po tomto datu; předpokladem je však získání nároku na dávku (tj. nejčastěji dosažení důchodového věku) před 30. 9. 2011.
10) Důchodového věku dosahuji až za účinnosti nové právní úpravy. Mám možnost získat důchod vypočtený podle pravidel účinných do 29. 9. 2011?
V takovém případě již bude řádný starobní důchod vyměřen podle právní úpravy účinné od 30. 9. 2011. Výpočtu podle pravidel účinných do 29. 9. 2011 je v takovém případě možno dosáhnout jen podáním žádosti o přiznání předčasného starobního důchodu k datu spadajícímu do období před 30. 9. 2011, kterou je třeba uplatnit nejpozději dne 29. 9. 2011; tento důchod by však byl krácen za předčasnost (viz níže otázka č. 11).
11) Spadám do kategorie osob s osobním vyměřovacím základem v rozmezí 10 886 Kč až 34 000 Kč a důchodového věku dosahuji krátce po účinnosti nové právní úpravy. Jsem přesvědčen, že pokud si nechám přiznat předčasný starobní důchod od data spadajícího ještě do období účinnosti staré právní úpravy, bude jeho výše příznivější, než výše řádného starobního důchodu, který by byl vypočten podle nových pravidel. Je mé přesvědčení správné?
Pokud by byl předčasný starobní důchod přiznáván krátce před dovršením důchodového věku (např. o necelých 90 dnů) nelze vyloučit, že jeho výše stanovená podle právní úpravy účinné do 29. 9. 2011 (snížení činilo pouze 0,9 % výpočtového základu) by byla příznivější, než výše „řádného“ starobního důchodu stanovená podle právní úpravy účinné od 30. 9. 2011. Při delší době předčasnosti však již nelze přiznání předčasného starobního důchodu považovat za vhodný způsob úniku nové právní úpravě. Takto přiznané předčasné starobní důchody nedosáhnou výše „řádného“ starobního důchodu vypočteného podle nových pravidel (negativní vliv předčasnosti na výši důchodu je větší, než negativní vliv nové právní úpravy).
12) Je možno předběžně zjistit, zda v konkrétním případě bude výhodnější výpočet dle staré nebo dle nové právní úpravy? Je ČSSZ nebo OSSZ ze zákona povinna provádět předběžné informativní výpočty důchodů?
Na otázku výhodnosti či nevýhodnosti nové právní úpravy lze získat obecnou odpověď pod bodem 6 až 8 (viz výše), konkrétní odpověď lze získat s využitím informativního výpočtu důchodu na kalkulačce MPSV (otázka č. 1). Explicitní povinnost provádět informativní výpočty zákonný předpis nestanoví (působnost OSSZ a ČSSZ vymezuje ust. § 5 a 6 zákona č. 582/1991 Sb.) a ve většině případů organizačně technické a kapacitní důvody ani neumožňují, aby tyto výpočty byly vypovídajícím způsobem v konkrétním případě kvalifikovaně provedeny. I přesto, v případech, kdy to provozní důvody umožňují, mnohé OSSZ vychází klientům vstříc. Je třeba si však uvědomit, že informativní výpočet není právně závazný, jelikož řada skutečností rozhodných pro stanovení výše dávky je zohledněna až po jejich případném doložení v návaznosti na sepisovanou žádost o přiznání důchodu.
13) Důchodového věku dosahuji ještě za účinnosti staré právní úpravy. Pokud si nechám důchod přiznat až od data spadajícího do období účinnosti nové právní úpravy, bude ČSSZ provádět srovnávací výpočet, tj. zkoumat, zda by důchod vypočtený podle staré právní úpravy nevyšel výhodnější?
ČSSZ je povinna respektovat požadavek žadatele a výpočet důchodu provést vždy k datu, od něhož má být důchod přiznán. Srovnávací výpočet se neprovádí, neboť právní úprava takový postup neumožňuje. Při rozhodování o stanovení data přiznání důchodu (přiznání výplaty důchodu) je žádoucí vycházet z informací uvedených pod bodem 6 až 8, případně pod bodem 9 (viz výše). V této souvislosti je nutno zmínit i ust. § 86 odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb., podle něhož si oprávněný může do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí písemně požádat ČSSZ o změnu data přiznání důchodu nebo jeho výplaty, přičemž tuto žádost může podat dvakrát.
14) Jaká je podstata nálezu Ústavního soudu č. 135/2010 Sb.?
Ústavní soud shledal dosavadní znění ust. § 15 zákona o důchodovém pojištění, které upravuje způsob stanovení výpočtového základu pro stanovení výše procentní výměry důchodu, jako protiústavní a k 30. 9. 2011 jej zrušil. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že stávající úprava redukčních hranic v návaznosti na ostatní parametry výpočtu dávky neodpovídá ústavou garantovanému právu na přiměřené hmotné zabezpečení podle čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a vede k výrazné nerovnosti mezi jednotlivými příjmovými skupinami pojištěnců. Uložil zákonodárci, aby k datu 30. 9. 2011 upravil zásady platné pro výpočet důchodu tak, aby došlo k posílení poměru mezi zaplaceným pojistným na důchodové pojištění a výší přiznávaného důchodu.
15) Jaká je reakce zákonodárce na nález Ústavního soudu?
Zákonodárce důkladně zvažoval možné způsoby realizace nálezu Ústavního soudu a navrhl takové řešení, které zajistí posílení principu zásluhovosti (ekvivalence) při současném zachování principu solidarity uplatňovaného vůči osobám s nejnižším průměrem příjmů. Bylo rozhodnuto, že náklady na růst náhradového poměru u vysokopříjmových osob neponese cca 10 % pojištěnců s nejnižšími příjmy, ale tyto náklady budou rozloženy na cca 80 % pojištěnců, u nichž nový způsob výpočtu dávky nezpůsobí takový pokles důchodů, který by ohrozil jejich životní úroveň.
16) Ovlivní malá důchodová reforma i výši maximálního vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti?
Ano, jedná se o jednu z hlavních zásad, na nichž že reforma založena. Maximální vyměřovací základ jednotlivce pro pojistné má být zastropován na částce odpovídající 48násobku průměrné mzdy ročně (tj. 4násobku měsíčně). Z částky, kterou si pojištěnec vydělá nad rámec uvedeného maxima, nebude pojistné odváděno.
17) V kterém legislativním dokumentu lze nalézt informace o podobě malé důchodové reformy?
Dne 22. července 2011 byl uveřejněn ve Sbírce zákonů zákon pod číslem 220/2011 Sb.
18) Plánuje se v souvislosti s malou důchodovou reformou zvyšování důchodového věku?
Vzhledem k tomu, že v ČR se postupně zvyšuje průměrný věk a zvyšuje se i průměrná doba dožití po dosažení důchodového věku, počítá novela, ve snaze zajistit stabilitu financování základního důchodového pojištění, s dalším narůstáním důchodového věku. Zároveň novela počítá i s odstraněním ve světě zcela ojedinělé diferenciace důchodového věku žen podle počtu vychovaných dětí. Navrhuje se i zrychlit tempo zvyšování důchodového věku u žen z dosavadních 4 na 6 kalendářních měsíců za každý kalendářní rok. Podrobně v tabulce zde.
19) Dotkne se reforma nároku na předčasný starobní důchod a způsobu výpočtu jeho výše?
Ano. U předčasných starobních důchodů, na které vznikne nárok po 31. 12. 2011, dochází k vyššímu krácení, je-li doba předčasnosti delší než 360 dnů. Krácení se od 361. dne zvyšuje z dosavadních 0,9 % výpočtového základu za každých, i započatých, 90 dní předčasnosti na nových 1,2 % výpočtového základu za stejné období předčasnosti. Toto krácení platí pro období do 720. dne předčasnosti. Je-li i tato hranice překročena, uplatní se stejné krácení jako dosud, tj. o 1,5 % výpočtového základu za každých, i započatých, 90 dní předčasnosti.
20) Reforma se má dotknout též pozůstalostních dávek. Jakým způsobem?
Dochází ke zrušení ustanovení o jednorázové výplatě 12 měsíčních splátek důchodu, na které dosud měla vdova nebo vdovec nárok ke dni zániku nároku na vdovský, případně vdovecký důchod v důsledku uzavření nového manželství (tzv. odbytné). Toto ustanovení se nyní již jeví jako neefektivní. Dále se zkracuje doba stanovená pro opětovný vznik nároku na vdovský a vdovecký důchod, a to z nynějších pěti let na dva roky; toto pravidlo se bude týkat až osob, kterým vznikl nárok na vdovský nebo vdovecký důchod po 31. 12. 2011 (čl. II bod 2. přechodných ustanovení zákona č. 220/2011 Sb.).