Mgr. EVA BOLCKOVÁ, ZMĚNY VE VÝPOČTU DÁVEK NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ OD 1. LEDNA 2012
Novelizace zákona o nemocenském pojištění[1] od 1. ledna 2012 přináší mimo jiné změny týkající se výpočtu dávek nemocenského pojištění, které mají dopad i na sdělování údajů potřebných pro tento výpočet ze strany zaměstnavatelů (prostřednictvím tiskopisu „Příloha k žádosti o dávku“). Nejdůležitějším z nich je věnován tento článek.
URČOVÁNÍ ROZHODNÉHO OBDOBÍ
Základní principy určování rozhodného období zůstávají od 1. ledna 2012 zachovány. Rozhodným období je i nadále zpravidla 12 kalendářních měsíců před měsícem, ve kterém vznikla sociální událost. Nově však je třeba, aby v tomto období bylo aspoň 7 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ[2], jinak nelze z tohoto období vycházet a je nutné se vrátit k nejbližšímu předchozímu kalendářnímu roku, ve kterém je započitatelný příjem a aspoň 30 započitatelných dní[3].
PŘÍKLAD
Zaměstnankyně, která pracuje u zaměstnavatele 10 let, čerpala od 2. ledna 2009 do 25. ledna 2012 mateřskou a rodičovskou dovolenou. 26. ledna 2012 nastoupila do práce. V únoru ošetřovala nemocnou dceru a uplatnila nárok na ošetřovné. Rozhodným obdobím bude rok 2008 jako první předchozí kalendářní rok se započitatelnými příjmy a aspoň 30 započitatelnými dny, neboť v období posledních 12 kalendářních měsíců (únor 2011 až leden 2012) je pouze 6 započitatelných kalendářních dní.
Pokud je rozhodné období kratší, protože od nástupu do zaměstnání do vzniku sociální události neuplynulo celých 12 kalendářních měsíců[4], je nově rovněž podmínkou, že v tomto období musí být aspoň 7 započitatelných kalendářních dnů[5]. V opačném případě nelze toto období použít a vychází se z pravděpodobného příjmu, tj. z jedné třicetiny započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v kalendářním měsíci, ve kterém vznikla sociální událost. U zaměstnance malého rozsahu se za pravděpodobný příjem považuje jedna třicetina příjmu skutečně dosaženého v měsíci vzniku sociální události.
PŘÍKLAD
Zaměstnankyně se sjednaným měsíčním platem 18 000 Kč nastoupí do zaměstnání 2. ledna 2012, dne 7. ledna 2012 utrpí úraz, který si vyžádá dočasnou pracovní neschopnost do 3. března 2012. Rozhodným obdobím by měla být doba od 2. ledna do 31. ledna 2012, v tomto období však není aspoň 7 započitatelných dní, a proto se bude vycházet z jedné třicetiny jejího pravděpodobného měsíčního příjmu, tj. z částky 600 Kč (18 000 Kč : 30).
Pokud tato zaměstnankyně bude od 28. března do 5. dubna 2012 ošetřovat nemocné dítě, bude se vycházet rovněž z pravděpodobného příjmu, tj. z částky 600 Kč, neboť v období od 2. ledna 2012 do 29. února 2012 rovněž není aspoň 7 započitatelných dní.
Pokud sociální událost vznikne v měsíci, kdy vzniklo pojištění, je rozhodným obdobím doba od vzniku pojištění do konce tohoto měsíce. Skončilo-li však zaměstnání dříve, končí rozhodné období již dnem skončení zaměstnání. Platí tady samozřejmě ovšem výše uvedená podmínka aspoň 7 započitatelných dní, jinak by bylo třeba vycházet z pravděpodobného příjmu.
PŘÍKLAD
Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání 1. února 2012, od 9. do 17. února ošetřuje nemocné dítě. Zaměstnavatel s ním skončí pracovní poměr ve zkušební době dnem 20. února 2012. Rozhodným obdobím bude doba od 1. února 2012 do 20. února 2012; v tomto období je 11 započitatelných a 9 vyloučených dní.
ROZHODNÉ OBDOBÍ A UZNÁNÍ INVALIDITY
Ode dne uznání invalidity již nebude zaměstnanci běžet nové rozhodné období, bude se vycházet zcela z obecných pravidel pro stanovení rozhodného období.
PŘÍKLAD
Zaměstnanec je v pracovním poměru u zaměstnavatele pět let, dne 2. června 2012 je posouzen a uznán invalidním pro invaliditu I. stupně. Dne 5. ledna 2012 mu vznikla dočasná pracovní neschopnost. Rozhodné období bude stanoveno od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011.
VYLOUČENÉ DNY
Za vyloučené dny se považují veškeré dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci, za které mu nenáleží náhrada příjmu. To znamená, že nově od 1. ledna 2012 budou vyloučenými dny i takové dny nepřítomnosti v práci, kdy na poskytnutí pracovního volna nemá zaměstnanec nárok podle zákoníku práce.
PŘÍKLAD
Zaměstnankyně čerpala neplacené volno z důvodu péče o dítě do čtyř let věku od 3. března 2011 do 2. března 2012. 3. března 2012 opět nastupuje do práce. V červnu vznikne této zaměstnankyni dočasná pracovní neschopnost. Rozhodným obdobím je červen 2011 až květen 2012, kalendářní dny v období od 1. června 2011 do 2. března 2012 jsou vyloučené.
PŘECHOD NA NOVOU PRÁVNÍ ÚPRAVU
Nová pravidla určování rozhodného období a hodnocení vyloučených dnů se týkají všech případů, kdy sociální událost vznikla od účinnosti nové právní úpravy, tj. od 1. ledna 2012. Nehledí se přitom na skutečnost, zda bude či nebude rozhodné období zasahovat ještě do doby před tímto datem.
PŘÍKLAD
Zaměstnankyně čerpala od 1. srpna do 31. srpna 2011 neplacené volno z důvodu zajištění péče o děti v období školních prázdnin. V prosinci 2011 vznikla této zaměstnankyni dočasná pracovní neschopnost. Uvedené dny omluvené nepřítomnosti v práci v měsíci srpnu se nepovažovaly za vyloučené, neboť zaměstnavatel nemá povinnost takové neplacené volno poskytnout dle zákoníku práce.
Pokud téže zaměstnankyni vznikne dočasná pracovní neschopnost opět v únoru 2012, budou se uvedené dny od 1. do 31. srpna 2011 považovat za vyloučené.
Autorka článku je ředitelkou odboru nemocenského pojištění zaměstnanců ČSSZ.
[1] Zákon č. 470/2011 Sb.
[2] Podle právní úpravy platné do 31. 12. 2011 stačil i jediný započitatelný kalendářní den.
[3] Pokud by takový předchozí kalendářní rok v daném případě nebyl, vychází se z pravděpodobného příjmu, kterým je jedna třicetina započitatelného příjmu pravděpodobně dosaženého v měsíci vzniku sociální události.
[4] Jde o situace, kdy rozhodným obdobím je doba od vzniku pojištění do konce předcházejícího kalendářního měsíce, anebo pokud sociální událost vznikla přímo v měsíci vzniku pojištění, kdy rozhodným obdobím je doba od vzniku pojištění do konce tohoto měsíce (popř. skončení zaměstnání v rámci tohoto měsíce).
[5] Podle právní úpravy platné do 31. 12. 2011 postačovalo 5 kalendářních dnů.